Podivuhodné putování somálské kočovnice...

10. ledna 2012 v 14:15 | Lucie |  Za kulturou...
Pokud přemýšlíte, jakou knihu si zapůjčit nebo koupit, rozhodně Vám doporučuji knihu Květ pouště a pak její volné pokračování Svítání na poušti.



Obě knihy jsou autentickou výpovědí mladé somálské ženy, Waris, která si troufla vzdorovat osudu a uspěla. V pouhých třinácti letech uprchla Waris ze své rodinné komunity, protože ji otec s vyhlídkou na získání několika velbloudů hodlal provdat za velmi starého muže. Zbídačená vyčerpávajícícm pochodem pouští neměla na sobě nic než potrhaný šál ovinutý kolem těla, když se po strastiplné cestě konečně objevila v Mogadišu.
Nezdolná dívka raději, než aby se vrátila domů, putovala po přábuzných, dřela na stavbě, nosila na bolavých zádech haldy písku a ruce si odírala do krve. Nakonec začala pracovat jako služka, a díky tomu se ve čtrnácti dostala do Londýna. Neuměla ani slovo anglicky, poprvé v životě viděla letadlo, a když se ocitla před letištní budovou Heathrow, právě padal sníh.
Přesto s houževnatostí typickou pro příslušníky nomádského kmene, která je ve vyprahlé africké poušti podmínkou přežití, překonala všechna zrádná úskalí. Když se strýc s rodinou vrátil zpět do Somálska, zůstala v Londýně zcela sama a rozhodla se vybudovat vlastní život. Začala chodit do školy pro cizince, nastoupila jako uklízečka u McDonalda a pak se na ní konečně usmálo štěstí. Všiml si jí fotograf módních časopisů a neznámou cizinku zanedlouho kariéra v modelingu i u filmu proměnila ve světovou celebritu. ...

Něco o autorce:

Waris Dirie (*1965) se narodila v Somálsku a pochází z rodiny kočovných nomádů, s nimiž vyrůstala v somálské poušti. Ve třinácti letech utekla do Mogadiša, odkud se po čase dostala do Londýna a do New Yorku, kde se jí podařilo vybudovat závratnou kariéru herečky, spisovatelky a supermodelky mezinárodního věhlasu. Hrála ve filmu, v předních světových metropolích předváděla modely pro nejprestižnější značky, objevila se na fotografiích módních časopisů Elle, Glamour či Vogue a její kniha Květ pouště se stala světovým bestsellerem. Že život veřejně známé osobnosti nemusí však být jen příjemný, dokazuje i skutečnost, že v roce 2004 ji přímo v jejím vídeňském bytě napadl mentáln narušený Portuglaec a roku 2008 ji v Belgii unesl neznámý taxikář. Dneš žije Waris Dirie ve Vídni, pracuje jako mimořádná velvyslankyně při OSN, věnuje se vlastním nadacím a je nostitelkou mnoha mezinárodních ocenění.
Waris Dirie je přední protagonistkou boje proti ženské obřízce, kterou jsou z tradičních důvodů každoročně nuceny podstoupit tisíce mladých Afričanek. Mnohé z nich za toto surové zmrzačení zaplatí nejvyšší cenou - životem. Waris ví, o čem mluví. Vždyť sama v pouhých pěti letech podstoupila infibulaci, nejkrutější formu ženské obřízky vůbec.

Úryvek z knihy:

Matka sebrala kus kořene nějakého stromu a položila mě na kámen. ak si sedla za mě, přitáhla si mou hlavu na prsa, nohama mi obemkla tělo a dala mi mezi zuby kořen. ,,Zakousni se do něj," řekla. ...
Pohlédla jsem mezi své nohy a sledovala přitom, jak se žena připravuje. Vypadala jako kterákoli jiná somálská stařena - na sobě měla pestrý oděv a kolem hlavy omotaný šátek - až na to, že na její tváři nebyl ani stín úsměvu. Tvrdě se na mě podívala, z očí ji hleděla smrt, a začala se hrabat ve svém vaku. Dívala jsem se na ni, protože jsem chtěla vidět, čím mě bude řezat. Očekávala jsem, že z vaku vytáhne velký nůž, ale místo toho vyňala malý plátěný sáček. Dlouhými prsty sáhla dovnitř a vyndala zlomenou břitvu. Obracela ji na jednu i na druhou stranu a prohlížela si ji, Slunce sotva vyšlo, bylo už sice vidět barvy, ale ne detaily. Přesto jsem na zubatém ostří břitvy zahlédla zaschlou krev. Žena na břitvu plivla a otřela ji o šaty. Vtom se mi zatmělopřed očima, protože mi matka uvázala kolem hlavy šátek, abych neviděla. ...

Z knížek jsem byla nadšená, ačkoliv kapitoly o modelingu nebyly až tolik záživné jako ty ze života v poušti. Dozvěděla jsem se, jak těžký je život v poušti. Lidé jsou velice chudí, jejich jedinou stravou za den je hrnek velbloudího mléka, který mají k snídani. Chodí bez bot, jelikož žádné boty se u nich koupit nedají a i kdyby, nemají na ně peníze. Jejich nohy jsou pak celé rozdrásané od ostrých kamenů a kůže ztvrdlá. Neustále se svou celou rodinou putují od místa k místu a hledají vodu, jak pro sebe tak pro svá zvířata. Malým holčičkám dělají obřízku, v Somálsku tu nejhorší formu, infibulaci. ...
My si leckdy stěžujeme, že si nemůžeme koupit to, co bychom chtěli... Lidé v Somálsku nemají téměř nic. Myslím, že můžeme být rádi, kde žijeme.... Česká republika je oproti Somáslku zemí bohatou, jsou tu k zakoupení nejrůzněšjí potraviny, všelijaká elektronika, auta a motocykly, lidé si mohou koupit pozemek, dům, bazén... Lidé v Somálsku takovéhle možnosti nemají. Je smutné, jak to v Somálsku funguje... Vlastně - nefunguje. ... Zamračený

Znáte tuhle knihu? Četli jste ji? Nebo njakou podobnou? Jaký máte názor na ženskou obřízku?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ebolin Ebolin | Web | 10. ledna 2012 v 15:26 | Reagovat

Tak ty začínáš recenzovat? To je dobře ;-)
Knihu jsem nečetla. Ani jsem o ní nevěděla, ale vypadá zajímavě....
Já mám teď rozečtenou jednu knihu, která má ještě další tři díly a pak bych si chtěla zkusit pýchu a předsudek...
Ale je to dobrý typ, budu na to myslet ;-)

2 fotografka-ludmillas fotografka-ludmillas | Web | 10. ledna 2012 v 15:43 | Reagovat

Knihu som nečítala, ale počula som o nej a myslím, že to bude dobré, veď to je podľa skutočnosti a tieto príbehy sú najlepšie a najkrajšie.

3 photolucien photolucien | Web | 10. ledna 2012 v 16:23 | Reagovat

Mám pocit, že byly i zfilmované, alespoň ta jedna kniha. Ten obal mi něco říká. Ale bohužel jsem nečetla (ani neviděla, pokud je to zfilmované). Číst se chystám, musím něco nakoupit nebo napůjčit. :)

4 Jarka Jarka | Web | 10. ledna 2012 v 17:02 | Reagovat

Knihu jsem nečetla. Ta somálská dívka musela být nesmírně houževnatá a odvážná, její příběh končí úplně pohádkově, ale je jistě vyjímečný a ostatní lidé musí žít v bídných podmínkách. O těcj obřízkách jsem slyšela i viděla několik dokumentů. Tedy viděla. Vlastně nic jsem neviděla, protože jsem odvracela oči od obrazovky. Ženská obřízka, by se měla zakázat a možná dokonce už zakázaná je, ale napsat zákon, nestačí.

5 Šavrda Šavrda | Web | 10. ledna 2012 v 17:54 | Reagovat

Kniha vypadá velice zajímavě. Jak to tu popisuješ a mimochodem napsala jsi skvělou recenzi. ;-)
Já se nedávno (no nějaký měsíc zpět) dívala na čt2 na dokumenty o Africe. Jak tam unášejí rebelové klidně děti ze škol! Pak se baví tím, že dají dívence pistoli a ona musí zastřelit svojí sestřičku a pak jí musí i s ostatními sníst. :-x Když tenkrát toto vyprávěla jedna holčina, která ten únos přežila, tak mi bylo na zvracení. A to tam vyprávěla i jiné pikantnosti. Je to zlá a tvrdá země. Ale na druhou stranu, tam všichni říkali, že největší pomoc jim přichází z Česka! Jsme maličká země a stejně dokážeme hodně pomáhat. Díky nám mají děti školy, vakcinace, oblečení, pitnou vodu ve vesnici (studnu), učebnice . . . atd. Tak si myslím, že zase až tak moc špatní nejsme. ;-)
A co říkám na obřízku? Myslím si, že by jí měli úplně zakázat. Vždyť to tam sama píšeš, kde je hygiena? Kde má sterilní náčiní? A určitě to nebyla žádná řádně vyškolená sestra, ale jen nějaká babka ze sousedství, která tuto řeholi převzala po své mámě! Je to ostuda tohoto století! :-(

6 Alis Alis | Web | 10. ledna 2012 v 18:26 | Reagovat

Ahoj Lucinko, tak tuhle knížku jsem nečetla. Ale podívám se po ní u nás v knihovně :-) Vypadá, že bude zajímavá a čtivá :-)

7 Ebolin Ebolin | Web | 10. ledna 2012 v 19:07 | Reagovat

Snad to i je jeden z důvodů, proč jsem vždycky natěšená k babičce :-)

8 Petra Petra | Web | 10. ledna 2012 v 20:39 | Reagovat

O knize jsem četla, ale sama jsem jí nečetla:-). Ale obecně tyhle knihy mám ráda, člověk si pak váží toho, že žije tam, kde žije a je tím, kým je:-)

9 Amelie Amelie | Web | 10. ledna 2012 v 20:48 | Reagovat

Ta první je skvělá, druhou jsem zatím nečetla. Ale chtěla bych.

10 Peťule Peťule | Web | 10. ledna 2012 v 21:12 | Reagovat

Nečetla jsem knihu - věřím, že musí být opravdu šokující, co se v ní člověk dozví, protože přeci jen film nezobrazí vše.

... ale i film byl poměrně dobře zpracovaný a šokující svým obsahem, také ho mohu doporučit.

11 Peťule Peťule | Web | 10. ledna 2012 v 21:13 | Reagovat

Mimochodem... film se jmenuje naprosto stejně - Květ pouště.

12 Lucie Lucie | 10. ledna 2012 v 21:26 | Reagovat

Ani jsem nevěděla, že existuje i filmová verze. Rozhodně se na ní podívám! :-)

13 Jitule Jitule | Web | 11. ledna 2012 v 14:56 | Reagovat

Ahoj můžu poprosit o vyplnění dotazníku, slouží mi jako podklad pro mou bakalářskou práci. Díky
http://login.oursurvey.biz/3306

14 helena-b helena-b | Web | 11. ledna 2012 v 19:48 | Reagovat

Lucko, knížky jsem viděla v katalogu Knižního klubu a věřím, že jsou opravdu čtivé. Určitě si je časem přečtu. Díky za tip. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama